Cuzco

Cuzco - Plaza de Armas

Do Cuzca jsme přiletěly v pondělí ráno. Letišťátko mají skutečně malé, ale jako na jednom z mála letišť zde kontrolovali, jestli si člověk bere svoje zavazadlo, což se cení.

Před letištěm jsme se tedy setkaly se Stevem, který nás vzal do hostelu (Yamanya), do směnárny (kde nás pan směnárník úspěšně ošidil - ale byla to asi naše nepozornost, je to taky pěkně blbej nápad, měnit peníze po 40 hod na cestě neaklimatizované. Zas to ale bylo poprvé a naposledy, co se nám něco takového stalo.) a ukázal nám centrum. Navíc nám doporučil na náměstí docela pěknou restauraci (Trota Mundos Café), kde jsme si daly náš první čaj z koky. Nechutná nic moc, ale věříme v něj.

Místní trh

Jelikož Cuzco je ve 3400 mnm, měly jsme jet lag a dlouhou cestu za sebou, moc jsme toho první den nepodnikly. Prošly jsme pár uliček, byly na dvou trzích. Oba byly moc příjemné, jeden umělecký, kde byly hlavně suvenýry a druhý plný jídla a místních nakupujících. Dokonce bylo možné dát si tam i polévku. Na druhém trhu jsme si koupily pytlík koky za 5 soles, který nám vydržel až do Limy a nejednou nás ten čaj zachránil.

Večer jsme si daly výbornou limetovou domácí limču, já skvělou kuřecí polévku a Terez místní oblíbené jídlo Pollo a la brasa, grilované kuře s hranolkama. To je jídlo, na které narazíte na každém rohu a za rozumnou cenu.

Sacsayhuamán

Další den jsme se jaly hledat vlakové nádraží, ze kterého by se dalo jet k Machu Picchu (MP). Dvě hodinky nás místní obyvatelé posílali doprava a pak zas doleva, až jsme se (přiotrávené z výfukových plynů aut z 80tých let) rozhodly jet taxíkem. Až hodný pan řidič nám řekl, že vlak do Aquas Calientes (městečko u MP) jezdí z Poroy, což je vesnice asi 20 km za Cuzcem. Jely jsme teda místo toho k místní památce Sacsayhuamán (přezdívané sexy woman), což je původní obrovské incké sídlo nad městem. Nejlépe ho asi vystihne fotka.

Odsud jsme prošly kamzičími stezkami, cestičkami mezi domy, kde se válela fůra odpadků až do čtvrti San Blas, kterou bych označila za pitoreskní. Prošly jsme se znovu po náměstí a prohlédly si krásné kostely.

San Blas

Další na pořadu dne bylo vyřešit, jak na MP. Pán v agentuře nám nabízel asi 3 denní výlet s bandičkou, ale to se nám moc nechtělo. V info centru jsme zjistily, že pokud chceme i na Huayana Picchu, tak si vstupenku musíme koupit aspoň 5 dnů předem. To se nám moc nehodilo, ale nakonec jsme v ofiko turist centru koupily vstupenku jak na MP, tak na Huyana a měly jsme asi 4 dny, abychom se tam dopravily, resp. abychom se zatím zabavily.

Jelikož se nám v Cuzcu nechtělo prolejzat muzea, ani utrácet za turistický adrenalinový aktivity (později jsme potkaly bandu Izraelců, kteří v Cuzcu byli měsíc a přišlo jim to málo), a vlastně nás to až tolik neokouzlilo (navzdory očekávání), rozhodly jsme se jet další den do Ollantaytamba v Sacred Valley. Jediný, čeho lituju je, že jsme pořádně nezjišťovaly, jak se dá jet do Amazonie.

Mercado Artesanal

Předtím jsme ale musely na trh koupit si svetr z lamy. Vrátily jsme se na trh, který jsme objevily předešlý den a přišlo nám, že tam maj stršně moc levných a krásných věcí. Upřímně musím přiznat, že čím víc jsme navštívily různých Mercados atresanales, tím míň jsem věděla, co vlastně koupit. Přitom zdrovna svetříky a výrobky z vlny alpaky jsou strašně příjemné a hlavně docela levné.

V Cuzcu mi trhy přišly nejlepší a při kupování suvenýrů v Limě jsem litovala, že jsem všechno nekoupila ten první týden v Cuzcu. Nejen, že zde mají mnohem větší výběr, ale hlavně mnohem lepší ceny a jsou víc svolní smlouvat :-)