Cesta:
Musim pochvalit Turkish Airlines - presny, prijemny, pohodlny, vyborny jidlo i servis, tedy cesta do Delhi byla hodne fajnova, i s 4hod prestupem.
Nasledovat melo 7h cekani v Delhi na let do Dharamsaly. Bohuzel, po 3 hodinach cekani jsem se dozvedela, ze skoro vsechny lety spolecnosti KingFisher jsou zruseny. Nebo aspon do tech zajimavejsich destinaci, vcetne te moji. Do Dharamsaly pry uz nic neletelo par dni a kdo vi, kdy zase poleti. No nevim, jestli neprehaneli.
Jedina alternativa s touhle spolecnosti byl Kasmir, coz jsem po precteni asi 4 varovani v pruvodci zavrhla a nakonec prijala nabidku, ze me do Himalaji odvezou taxikem. Takze misto dalsich 3 hod cekani a hod pohodlneho letu me cekala 12hod cesta taxikem. Nebyt uz 20 hod na ceste, tak nevim, jak bych to prezila, ale takhle jsem si aspon pekne dachla. Taxikar stejne moc anglicky neumel, takze na pokec to beztak nebylo. Mistnijsou slusnej tankodrom, takze to dost "houpalo" :-). Oproti tomu i cesta na Krizenec je nemecka dalnice.
Kdyz na cedulich psali Dharamsala 135, zajasala jsem, ze jeste treba 2 hod a jsme tam. Jak naivni, byly to skoro jeste hodiny 4, pac tohle mestecko je vysoko v horach a prumerna cestovni rychlost byla asi 40 km/h. Ale taxikar me aspon dovedl az do hotelu.
Ubytovani:
Ram, sef ubytovani V McLeod Ganji uz me cekal, nebot jsem jim pro jistotu z letiste zavolala, ze dorazim o dsot pozdejc.Nechtela jsem riskovat, ze prijedu o pulnoci buh vi kam a ukaze se, ze nemam kde bydlet.
Pokoj za 1000 rupii docela dobrej, kdyby nebyla porad mlha, tak i s paradnim vyhledem. Ale na mistni pomery cena dost nadsazena. Ram je hodne fajn a vstricnej, dokonce mi vzdy vecer uvaril caj, coz se v dalekych krajich ceni. Nebyt toho, ze me na ctvrtek vzbudila kocka, ktera se ke mne v pul 5 vloupala, se spalo fajn. Navic me pobavilo, ze v 9 vecer tu taky v telvizi vysilaji Jak jsem poznal vasi matku :-) Pripadam si jako doma - poprve.
Kvuli joze jsem se rozhodla prestehovat trochu bliz k joga centru, pac se mi nechtelo kazdy den rano chodit 45 min do kopce. Ted to mam asi 15 min z kopce, platim 150 rupii a mam hodne alternativni sousedy a moc peknej pokoj ve vesnici Dharamkot. Tyhle mini vesnicky se mi desne libi, protoze je tu malo lidi, nikdo nijak zvlast neotravuje, jsem v horach a je tu bezpecno. Jedina nevyhoda je, ze vedle pokoje tece takovy silny pramen, takze mi to pripada, jako by porad prselo. Coz ono sice prsi, ale ne zas tak moc :-)
Misto:
Nebyt vsudypritomnych a vzdypritomnych destu s mlhou, rekla bych, ze tohle je raj na zemi. Uplne jako z pohadky, vysoke hory, stale ale jeste zelene, vyhled strasne daleko na nizsi kopecky (Mc Leod ma asi 1800 mnm), jdouc po silnici lemovane jehlicnany si tady pripadam jako doma - podruhe. Po silnici cestou z jogy je vyhled na pekne vodopadky (teda pokud neprsni a neni zrovna mlha, coz je vic jak 50 % pripadu, haha. zas o to je to vzacnejsi a milejsi). Ale oproti ocekavani to tady voni, hezky, sveze, jarne. Hodne mi to tady pripomina
Aquas Calientes v Peru, architekturou, prirodou, trochu lidma i vypadky energie ...
V Mc Leodu je to vetsi a turistictejsi, je tam vetsi zivo a hluk, vcetne neustavajiciho troubeni a sem tam nejakych otrapu. Jsou tam i 3 bankomaty fungujou asi podle nalady.
Netusila jsem, ze to nekdy reknu, ale diky svete za Western Union (coz je pro me synonymum legalni loupeze:-D).
Dalajlamovo sidlo je mnohem skromnejsi, nez jsem cekala, ale i tak impozantni. Fascinuji me mnisi, kteri se prochazeji po meste, debatujou, smskujou, sedi v kavarne a nebo se vedou za ruku s divcinou. Obcas reknou Namaste, usmejou se na vas a jdu dal. Sem tam jsem potkala i nejakou jeptisku. Dalajlamu bohuzel ne, to bych uz asi opravdu mela vic stesti nez rozumu, ale i tak je tady citi takova vseobjimajici pohoda a mir. Myslim, ze si exilove sidlo vybral dobre, stejne jako ja misto na vylet :-)
Jidlo:
To je trochu zklamani, zatim nejvic mi asi chutnala palacinka :-)). Indicke curry nic moc, tibetske nudlove pokrmy taky zadny zarak. Slany tibetsky caj s maslem je neco, co jsem samozrejme taky musela ochutnat a neni to uplne spatny. Bylo poznat, ze byl pripravenej z kvalitniho mistniho caje, v tom rozpustena slusna hrouda slaneho masla a chutove dobry. Jaci maslo, o kterem jsem kdysi cetla to ansi nebylo, ale nevadi. Jen si rikam, jestli za skoro celou probdelou noc mohl prave ten caj a jestli by nebylo lepsi pit ho poranu, nez k veceri.
V patrani po lahudkach mistni kuchyne pokracuju, zpravu podam v pristim zapisu.
Lidi:
Az na par otrapu, neodbytnych zebracek, kasmirana, ktery se me snazil presvedcit, at si udelam vylet do Lhadaku (Ram den predtim rikal, ze tam jsou neprujezdne silnice, tak nevim, jaky mel pan zamery) a typa z Western Union (loucic se se mnou slovy "hope to see you soon with more money" nebo tak nejak) jsou vsichni v pohode. Je tu hodne cizincu, kteri ovsem jsou videt tak poruznu. hodne latisnka amerika, spanelsko (jj, trenuju), skoro se mi zda, ze dominuje izrael, par amiku. V klastere jsem potkala hlucne polaky, na jogu se mnou chodi ruska a souseda mam rakusaka. Mistni jsou fajn.
Update patek vecer: Ruska kurz zabalila a Rakusak prave proti me v kavarne hraje sachy s nejakym svym krajanem.
Moda:
Indicti turisti nosi typicke indicke habity, alternativni turisti nosi typicke alternativni habity (asi mate predstavu, jak to vypada, ze:-), mene alternativni turisti nosej "typicky" indicky habity co se prodavaj na kazdem rohu, skoro vsichni nosi zabky, ale uplne vsichni a vsude maji destniky. Na makeup se tady moc nehraje a na perfektni vlasy uz vubec ne, nebot v ty sileny vlhkosti, ktera tady panuje snad ani neni mozny mit nejakej dobrej uces :-D Ale v zasade lidi chodej v tom, co maj zrovna suchy.
Joga:
Zatim probehla prvni, resp ted uz druha, z peti hodin, takze zpravu podam v dalsim hlaseni.
Krava a mnisi cestou okolo sidla Dalajlamy
