Rok poté

Nedávno to byl rok, co jsem s hrůzou z dlouhého letu opustila rodnou hroudu a vydala se za oceán. Teď už jsem doma přes čtvrt roku a chtě nechtě hodnotím, vzpomínám a zvažuju, zda bych do toho šla znova.



A odpověď je, ano, šla. Ale jinak. Respektive, šla bych do toho chytře, poučenější a méně pohodlná.
Jestli někdo někdy bude číst tento dokument, tak doufám, že se poučí z mých chyb. Ale na druhou stranu přiznávám, že jsem se i něco naučila.

Co bych udělala stejně:
Ubytko
Nenechala bych žádnou agenturu, aby mi organizovala odvoz z letiště ani ubytování. Ubytování proto, že cena, kterou vám agentura dá je ze začátku přemrštěná v porovnání s kvalitou (sdílený pokoj s 1 až dvěma lidma za cenu, za kterou můžete bydlet sami). Většinou je to hodně daleko z centra a musíte se zavázat na dlouhou dobu.
Doporučila bych mrknout na nabídku hostelů, gumtree, mrkla bych na facebook (na fanoušky agentury, se kterou tam jedete a zkusila bych jim napsat), zkusila bych couch surfing, cokoli. Bezepečné to je.
Jediné, kdy bych volila ubytování v rodině je, že bych na druhý konec světa posílala svoje nezletilé dítě. Ale i tak bych se modlila, ať je spokojené. Nedělejme si iluze, většina rodin ubytování poskytuje proto, že si chce přivydělat a ubytovaný má málokdy (aspoň podle mně dostupných referencí) zajištěnou péči vysoké úrovně.

Odvoz
S tím to je komplikovanější, ale a cestu zpět rozhodně nemá cenu si ho platit. Agetura si účtuje zbytečně hodně, jen cesta taxíkem z letiště na Bondi beach stojí (podle toho, kolik je hodin a zda platíte kartou nebo ne - kartu neodporučuju) okolo 35 AUD.
MHD se to dá zvládnout ještě levněji, i když ve vlaku se platí za letištní zastávky speciální příplatek. Pokud člověk ví, kam má jet, agenturu určitě nepotřebuje.

Škola
Dobře jsem vybrala podle referencí, se školou jsem byla spokojená. Byla sice jedna z nejdražších, ale taky jedna z nejlepších. Pokud chcete na jazykovku, nevyplatí se šetřit.

Práce
Zfalšujte si životopis, pokud nemáte vůbec žádné zkušenosti (např. z pohostinství), udělejte si doma kurz, nebo někoho poproste, ať vám věci ukáže. Mně pomohl barmanský kurz M. Trettera. Zkušenosti každopádně chtějí i na uklízečku.
Vybavte si co nejdřív potřebné dokumenty (RSA, tax file number).

Co bych udělala jinak
Škola
Neplatila bych školu hned na celý pobyt. I když s tím je spojené papírování, může se stát, že po příjezdu zjistíte, že 24 týdnů angličtiny nepotřebujete a budete zklamaní (stejně jako já), že váš level je při odjezdu skoro stejný jako při příjezdu. Tedy, předem dobře zhodnoťte svoje znalosti. V tomhle vám agentura nepomůže.

Doporučuju zaspat se na college, což je něco jako naše voška. Znamená to víc papírování, ale máte vizum na několik let, což pomůže při hledání práce. Nehledě na to, že college je většinou levnější, nemusí se tam chodit každý den, nebo lze mít výuku večer, což umožňuje víc prostoru pro práci. Prázdniny jsou taky, vždy asi po 3 měsících.

Zpáteční letenka
To si nejsem úplně jistá, jestli bych měnila nebo ne. Ale kdybych ji neměla, možná bych ještě někde brouzdala ve světě. Je dobré ji mít, pokud chcete ušetřit.

Cesta
Určitě bych neletěla 28 hod v kuse, zastavila bych se v přestupní destinaci a klidně si z ní na 14 dní někam udělala výlet. A to při cestě tam i zpět. Když už člověk letí takovou dálku, tak by se měl podívat i cestou.

Výběr agentury
Vybrala bych takovou, kde není žádný zprostředkovací poplatek a takovou, která má kancelář ve městě, kam jedu. Taky bych čekala, že když se na něco zeptám, nedozvím se "no, to je těžko říct" :-). Ale moje agentura byla víceméně ok v tom, že nebyl žádný průšvih, ale že bych byla nějak nadšená, to jistě ne.

A co jsem si z toho pobytu odnesla?
že to sama zvládnu
že přežiju 14 hod dlouhý let
že velká přelidněná města typu Hong Kong nejsou pro mě

a pak jsem se naučila pár praktických věcí (to jen pro usmání:-)
naučila jsem se lhát v životopise,
naučila jsem se otevírat elegantně šampaňské,
naučila jsem se nosit tři talíře naráz,
naučila jsem se dělat sushi,
naučila jsem se dělat palačinky,
naučila jsem se potápět,
a dokonce jsem se naučila i základy surfování (tedy hlavně teorii :-),
pak jsem se naučila plavat pod vodou bez zacpaného nosu,
naučila jsem se řídit auto s automatickou převodovkou
a na druhé straně silnice (ano, do teďka občas blikám stěračema),
poznala jsem spoustu nádherných míst a zajímavých lidí!

kapitola uzavřená?
ne tak docela. už od července se snažím od svého bývalého zaměstnavatele získat doklad o tom, kolik za mě zaplatil na daních (aby mi peníze mohli vrátit) a zároveň se snažím získat zpět peníze ze soc. pojištění, které za mě platil. Nyní musím poslat do Austrálie poslat (ideálně z konzulátu) ověřenou kopii pasu.

a taky se mi trochu stýská. I přes tu strašnou cestu bych nejraději jela aspoň na 14 dní zpět.