rutina a plany

Tak jsem se po krasnych 7 tydnech prazdnin vratila do skoly a pak i do prace.
Celou dobu nez jsem sem prijela jsem usilovala o to, abych studovala pripravu na Cambridge Proficiency Certificate, napsala jsem si test (musim se pochvalit, jeden z nej vysledku vubec) a jsem ve tride CPE s 9 dalsima lidma. Jedna Ceska, jedna Slovenka, Nemec, Spanel, Svycar z nemecke casti, Svycarka z francouzske a dve z nemecke casti. Spoluzaci jsou super.

 A kdo nas uci? v PO + UT, kdy mame gramatiku a tu horsi cast tydne, nas uci australan, ktery, zda se, bydli jen  o blok dal nez ja :-) no a pak nas ma jeden anglan, prvni ucitel, ktereho jsem po prvnich 3 dnech mela az az. Je 3% (v Sydney to bude aspon 15%) , coz na to nema ale vliv (ac je zajimavou sondou pro me do zivota gayu), ale privadi me k silenstvi svoji sebestrednosti a tim, ze cele hodiny keca a vypravi o sobe, musi byt za kazdou cenu stredem pozornosti a pulku hodiny prokeca. Na to, ze musim byt ve skole kazdy den od 9 skoro do pul 5, tak pulku casu poslouchat jeho zivot je pro me za 260 AUD/tyden moc drahe a neefektivni. ale vsichni to vime, jsem moc narocna, tak treba mu jeste dam sanci :-)

skola podtrzena sectena: znova bych to nedelala. moje AJ mi pripada podobna, muj prizvuk je stale stejny a to, co se naucim samostudiem pripravou na CPE asi v zivote nepouziju. ale uz jsem se do toho zamotala, tak se asi opravdu budu muset zacit ucit a tu zkousku udelat. ufff...

no a prace. nakonec to vypadalo, ze zpet do Plate nepujdu, neb na me zapomneli, ale pak mi volal sefik Jeremy, kde jsem a kdy prijdu. A tak jsem zpet, s mym oblibenym kolegou, kazdy den jsem otravena, ze tam musim za malo penez delat saska. a kazdy den s sebou nosim zivotopis, ze ho nekam dam a zmenim to, kazdy den pocitam, kolik me bude stat nepracovat a jen se ucit (fakt to chce se ucit intenzivne a kazdy den:-S ) a kazdy den prijdu domu, uplne vycerpana a neudelam nic. takze si plne uvedomuju, ze kazdy jsme strujcem sveho osudu a  nase stesti zelezi jen na nas. a ze jsem telatko, kdyz jsem nespokojena a nic s tim nedelam, kdyz zmena je tak snadna. no drzim si palce na dalsi tyden ;-) dam vedet.



ted z veselejsiho soudku: bydleni je cim dal vetsi sranda, spolubydlici jsou super, nemuzu si stezovat, je s nima sranda a jestli mi neco bude chybet doma, tak je to tohle, tmavy byt s vrzajici palandou a 3 special lidma. a bude mi toho chybet vic, cim bliz se blizi termin navratu, tim vic to vim. ale dokud se nezmeni vizova povinnost, svuj zivot tu nevidim.

a jake jsou dalsi plany? cesta dom.
kdy: 9/7 odlet ze Sydney pres Honkong a 13/7 v 10:30 pristavam v Praze. tesim se? jo, moc. bude mi smutno, jo, snad jeste vic:-)

a co dal? vylet do Melbourne, na great ocean road, snad ke Cairns a kdyz banka da, tak snad i Fiji.

zitra bych se chtela podivat na festival v Surry Hill a pak mam cely dlouhy seznam typicky australskych veci, co je dobre tady stihnout. vsechno nedam, ale kdybyste se sem nekdo chystal, priste poslu nejakou inspiraci.

nakonec prikladam par obrazku z jedne z nej oslav mych narozenin. sice o par dni po terminu, ale splnovalo to skoro vsechno:
vyborne jidlo





dobre piti
u plazi (nebo kdekoli venku)
super ziva hudba (diky Vito)
a to nejdulezitejsi nakonec: ty nej lidi co znam v AUS
(vy doma mi chybite, ale nemohla jsem po vas chtit, abyste prijeli ;-)
a obrazky jsou zde v celem clanku, jsem tam ja, Silvi, Ivona (moje spolubydla), Vick, Kuba a Vituv italsky fanda ;-)