Nova zajimava fakta v porovnani s Evropou. Asi zacnu fandit EU :-)
Podle dostupnych zdroju (lidi, co znam a co jsem se jich ptala) v AUS neexistuje nic jako povinna zaruka na zakoupene zbozi. Takze zatimco u nas si koupite boty a pokud se za 14 dni, nebo dokonce nekolik mesicu, rozpadnou, mate plne pravo je reklamovat (min zaruka na spotrebni zbozi je podle me 6M, jinak 2 roky), tady se s nicim takovym pocitat neda.
zjistila jsem to predevsim u bot. elektronika, auta a podobne veci asi zaruku maji, ale boty rozhodne ne. tam plati zaruka tak 7 dni na to, ze pokud se prestanou libit a nenosite je, lze je vymenit. takze boty klidne za 100, 200 AUD pokud se rozpadnou, nezbyva nez si je na vlastni naklady nechat opravit nebo vyhodit.
prace, vanoce a dalsi
Prace
Od te doby, co jsme se vratili z vyletu se zmenili pracovni podminky u nas v restauraci. Misto PA vecer, SO rano, SO vecer a NE rano ted precuju jen PA + SO vecer, coz jaksi nestaci na zivobyti. tak jsem se jala hledat nove zamestnani.
prosinec, leden, unor brezen, to je tady sezona, takze je tady hromada backpackeru, turistu, studentu a dalsich vyletniku, ktery hledaji podobny typ prace jako ja. tedy nabidka neskutecne prevysuje poptavku a najit praci neni tak jednoduchy. pak az pomine sezona, tak zas bude lidi i prace min, tak bych tipla, ze to bude stejne tezky jako tedka :-)
vytiskla jsem par CV, vymyslela jsem si par zkusenosti z hotelu a hostelu a hura jich par rozdat. rozdala jsem nejake okolo Bondi Junction, kde mam skolu, ale vsude mi rekli, ze zrovna nikoho nehladaji. ocenuji uprimnost, pze jinde rikaji, ze zavolaji a pritom nikdy nezavolaji. dala jsem jedno do restaurace na bondi beach, kde jsem vedela, ze zrovna nekoho hledaji a tesila se, ze se ozvou a bude novej job. ale ouha, mistni pracovni trh je proste jiny nez ten nas a slova a sliby tady litaj na vsechny strany.
vyrazila jsem teda dalsi den, vybavena mapou kde jsou hostely (kde by nemuselo spatny delat recepcnicku) a sla jsem zase rozdavat. cestou jsem se stavila v Billabong (pro neznale = obchod se surf oblecenim doplnky atd) a po dlouhem vahani jsem utraztila posledni penize za tasticku, na kterou jsem si uz dlouho brousila zuby. vycitky nevycitky, clovek si musi udelat radost i kdyz nema zadny penize.
rozdala jsem asi dalsi 2 CV, kde se tvarili, ze mas aspon trochu zajem a sla jsem smer hostely. v prvnim mi rekli, ze ted nehledaji, ale ze mam sem tam zavolat, ze se to zmeni. konecne jsem se taky prosla poradne v oblasti Bondi beach, predtim jsem znala jen plaze. a tak jsem narazila na takovou peknou ulici (celkem hlavni trida, haha), kde je fura barku, restauraci a kavaren. rozdala jsem zase par CV a doufala. pak jsem vlezla na kopec a drze vesla do italsky restaurace, kde sice jeste bylo zavrino, ale byli tam lidi. padlo par frazi a slov a hned ten den jsem sla na zkousku. rekla bych ze to slo dobre.
pouceni --> utratit vsechny penize a pak dat nahode sanci, aby je clovek mohl ziskat zpet.
dalo by se rict, ze mam novou praci, pze Paul (majitel) rikal, jasne, 6 dni v tydnu. jenze jeho pani pak rikala, ze 6 urcite ne a ze jeste nevi a jak je to s tou moji druhou praci a bla bla bla, proste pravy opak toho prechoziho rozhovoru. a tak to slo dalsi dva dny, nez jsme si o tom popovidali znova. mezitim jsem jednou musela prijit i kdyz jsme se domluvili ze neprijdu a pak zas driv. proste italie, zadny pravidla, zadny slovo neplati... jsem zvedava dneska....
v zasade si musim totiz jednu z tech dvou praci co mam vybrat a kazda ma nejake + a -. definitivni rozhodnuti, vzhledem k okolnostem a charakteru zdejsiho pracovniho trhu, tedy jeste nepadlo.
Bydleni
jeste jsem se o tom vlastne nezminovala, ale uz mesic mam nove spolubydlici. misto Australanky Rosie se mnou a s Timem bydli korejsky australan John, se kterym jsem na zacatku vyjednavala tohle ubytovani. kluci jsou oba dva hodni, ale nejak jsem po zrale uvaze usoudila, ze je cas se prestehovat. chce to byt bliz ke kamaradum, plazi, skole a bydlet s aspon 1 holcinou. dalsi duvid je, ze sem z Bondi Jcn vecer vubec nic nejezdi a me se nechce chodit pesky, jezdit taxikem ani uz u nikoho prespavat. a tak zacalo hledani...
jak jsem psala, je vrchol sezony, takze je tu vic lidi nez v prubehu roku, ceny ubytovani jsou vyssi a tentokraz poptavka vyrazne prevysuje nabidku. byla jsem se postupne podivat na par mist.
A) shared room, 175 AUD/tyden (ted platim 160 za single) mezi skolou a plazi, 3 holky v 1 pokoji, 2 v druhem. jinak to nebylo nijak strasny, ale ani zazracny. zavrhnuto, moc drahe, ta tak malo mista
B) shared room, 125 AUD/tyden, cca 10 - 15 min pesky na plaz, 30 min pesky do skoly. celkem 5 lidi v byte, samy holky z Irska. byt pouzitelny, ale az moc plny veci a bordelu. stejne bych do toho sla ;-) je to nova zkusenost :-D bylo vic zajemcu a pronajimatelky chtely videt vsechny (to bylo minuly patek)
C) shared flat, 150/AUD/tyden, Hall street, nejvetsi centrum Bondi beach. a nejvetsi dira, co jsem videla. na zemi 2 matrace pro 3 lidi, 1 skrin, koupelna oddelena snad jen zavesem. internet veskery zadny. za ty penize nic moc.
D) shared room, 165/AUD/tyden, North Bondi. malem jsem se tam nestihla stavit, protoze jsme musela do prace. ale nakonec jsem to riskla /a do prace prisla o pul hod pozde/ a nasla nejspis nove bydleni. 5 min na plaz, sice trosku tmavsi byt, ale mili lidi a moc utulny a pekny a na snure neopreny. tak pokud se neco nepokazi a vse pujde dobre, 2/1 se stehuju smer plaz ;-)))
Vanoce
jak je teplo a slunecne (ne posledni dva dny, to je pekne hnusne), tak vanocni atmosfera na cloveka vubec nedycha. coz ma svoje plusy i minusy. ja jsem slavila 24 a i 25, ceske i australske vanoce. ceske s kamaradama, se salatem, plzni, rybou, strudlem a filmama a australske u Ivana s celou jeho rodinou a furou ruzneho jidla. bylo to prijemne, ale doma to asi vzdycky bude doma.
jinak se tady nic zadadniho nedeje. tak jeste jednou Krasny zbytek Vanoc a VSE NEJ DO NOVEHO ROKU!!!!!
Od te doby, co jsme se vratili z vyletu se zmenili pracovni podminky u nas v restauraci. Misto PA vecer, SO rano, SO vecer a NE rano ted precuju jen PA + SO vecer, coz jaksi nestaci na zivobyti. tak jsem se jala hledat nove zamestnani.
prosinec, leden, unor brezen, to je tady sezona, takze je tady hromada backpackeru, turistu, studentu a dalsich vyletniku, ktery hledaji podobny typ prace jako ja. tedy nabidka neskutecne prevysuje poptavku a najit praci neni tak jednoduchy. pak az pomine sezona, tak zas bude lidi i prace min, tak bych tipla, ze to bude stejne tezky jako tedka :-)
vytiskla jsem par CV, vymyslela jsem si par zkusenosti z hotelu a hostelu a hura jich par rozdat. rozdala jsem nejake okolo Bondi Junction, kde mam skolu, ale vsude mi rekli, ze zrovna nikoho nehladaji. ocenuji uprimnost, pze jinde rikaji, ze zavolaji a pritom nikdy nezavolaji. dala jsem jedno do restaurace na bondi beach, kde jsem vedela, ze zrovna nekoho hledaji a tesila se, ze se ozvou a bude novej job. ale ouha, mistni pracovni trh je proste jiny nez ten nas a slova a sliby tady litaj na vsechny strany.
vyrazila jsem teda dalsi den, vybavena mapou kde jsou hostely (kde by nemuselo spatny delat recepcnicku) a sla jsem zase rozdavat. cestou jsem se stavila v Billabong (pro neznale = obchod se surf oblecenim doplnky atd) a po dlouhem vahani jsem utraztila posledni penize za tasticku, na kterou jsem si uz dlouho brousila zuby. vycitky nevycitky, clovek si musi udelat radost i kdyz nema zadny penize.
rozdala jsem asi dalsi 2 CV, kde se tvarili, ze mas aspon trochu zajem a sla jsem smer hostely. v prvnim mi rekli, ze ted nehledaji, ale ze mam sem tam zavolat, ze se to zmeni. konecne jsem se taky prosla poradne v oblasti Bondi beach, predtim jsem znala jen plaze. a tak jsem narazila na takovou peknou ulici (celkem hlavni trida, haha), kde je fura barku, restauraci a kavaren. rozdala jsem zase par CV a doufala. pak jsem vlezla na kopec a drze vesla do italsky restaurace, kde sice jeste bylo zavrino, ale byli tam lidi. padlo par frazi a slov a hned ten den jsem sla na zkousku. rekla bych ze to slo dobre.
pouceni --> utratit vsechny penize a pak dat nahode sanci, aby je clovek mohl ziskat zpet.
dalo by se rict, ze mam novou praci, pze Paul (majitel) rikal, jasne, 6 dni v tydnu. jenze jeho pani pak rikala, ze 6 urcite ne a ze jeste nevi a jak je to s tou moji druhou praci a bla bla bla, proste pravy opak toho prechoziho rozhovoru. a tak to slo dalsi dva dny, nez jsme si o tom popovidali znova. mezitim jsem jednou musela prijit i kdyz jsme se domluvili ze neprijdu a pak zas driv. proste italie, zadny pravidla, zadny slovo neplati... jsem zvedava dneska....
v zasade si musim totiz jednu z tech dvou praci co mam vybrat a kazda ma nejake + a -. definitivni rozhodnuti, vzhledem k okolnostem a charakteru zdejsiho pracovniho trhu, tedy jeste nepadlo.
Bydleni
jeste jsem se o tom vlastne nezminovala, ale uz mesic mam nove spolubydlici. misto Australanky Rosie se mnou a s Timem bydli korejsky australan John, se kterym jsem na zacatku vyjednavala tohle ubytovani. kluci jsou oba dva hodni, ale nejak jsem po zrale uvaze usoudila, ze je cas se prestehovat. chce to byt bliz ke kamaradum, plazi, skole a bydlet s aspon 1 holcinou. dalsi duvid je, ze sem z Bondi Jcn vecer vubec nic nejezdi a me se nechce chodit pesky, jezdit taxikem ani uz u nikoho prespavat. a tak zacalo hledani...
jak jsem psala, je vrchol sezony, takze je tu vic lidi nez v prubehu roku, ceny ubytovani jsou vyssi a tentokraz poptavka vyrazne prevysuje nabidku. byla jsem se postupne podivat na par mist.
A) shared room, 175 AUD/tyden (ted platim 160 za single) mezi skolou a plazi, 3 holky v 1 pokoji, 2 v druhem. jinak to nebylo nijak strasny, ale ani zazracny. zavrhnuto, moc drahe, ta tak malo mista
B) shared room, 125 AUD/tyden, cca 10 - 15 min pesky na plaz, 30 min pesky do skoly. celkem 5 lidi v byte, samy holky z Irska. byt pouzitelny, ale az moc plny veci a bordelu. stejne bych do toho sla ;-) je to nova zkusenost :-D bylo vic zajemcu a pronajimatelky chtely videt vsechny (to bylo minuly patek)
C) shared flat, 150/AUD/tyden, Hall street, nejvetsi centrum Bondi beach. a nejvetsi dira, co jsem videla. na zemi 2 matrace pro 3 lidi, 1 skrin, koupelna oddelena snad jen zavesem. internet veskery zadny. za ty penize nic moc.
D) shared room, 165/AUD/tyden, North Bondi. malem jsem se tam nestihla stavit, protoze jsme musela do prace. ale nakonec jsem to riskla /a do prace prisla o pul hod pozde/ a nasla nejspis nove bydleni. 5 min na plaz, sice trosku tmavsi byt, ale mili lidi a moc utulny a pekny a na snure neopreny. tak pokud se neco nepokazi a vse pujde dobre, 2/1 se stehuju smer plaz ;-)))
 |
| prosinec 09 |
Vanoce
jak je teplo a slunecne (ne posledni dva dny, to je pekne hnusne), tak vanocni atmosfera na cloveka vubec nedycha. coz ma svoje plusy i minusy. ja jsem slavila 24 a i 25, ceske i australske vanoce. ceske s kamaradama, se salatem, plzni, rybou, strudlem a filmama a australske u Ivana s celou jeho rodinou a furou ruzneho jidla. bylo to prijemne, ale doma to asi vzdycky bude doma.
jinak se tady nic zadadniho nedeje. tak jeste jednou Krasny zbytek Vanoc a VSE NEJ DO NOVEHO ROKU!!!!!
Belgie II
kdo by to byl rekl, ze mi nekdy AUS bude pripadat jako Belgie. ale skutecne, uz se to zacina priblizovat. jeste jsem nestihla napsat ani 4. kapitolu sveho ducharskeho belgickeho zazitku a hle, uz i tady se zacinaji dit divne veci (aspon mam inspiraci co tam psat).
bourky, vichrice a vanice me nechavaji s chladnou hlavou, i kdyz kolikrat me v noci vzbudi. pak se jen podivam z okna a vidim obrovsky - vzdy osviceny - strom, jak se zmita sem a tam v tom straslivem vetru. za okny to zni, jako kdyby se tam prohanela meluzina.
ale jak rikam, na tohle uz jsem si celkem zvykla, i kdyz spi se mi v tom mizerne. zvlast,kdyz sousedovic baby doprovazi meluzinu svym bezutesnym krikem a placem.
ale posledni dobou spim cim dal tim hur (jeste ze tu neni topeni - viz ten belgicky pribeh). uz parkrat se mi stalo ze polospim a najednou mam pocit, jako by u me v pokoji nekdo chodil. je to fakt dost neprijemny pocit a hlavne nepredstavitelny, protoze od postele ke dverim (ta delsi cast pokoje) je to presne 5 kroku. nejak nevim, co si mam myslet. asi je to znameni, ze se mam vazne prestehovat kamkoli jinam. v noci se tu obcas pekne bojim, kdyz jsou spolubydlove buh vi kde...
navic mi nekdo ze snury ukradl muj plazovy rucnik, takze se tady zjevne deje neco velice podezreleho... :-S
budu vas prubezne informovat
bourky, vichrice a vanice me nechavaji s chladnou hlavou, i kdyz kolikrat me v noci vzbudi. pak se jen podivam z okna a vidim obrovsky - vzdy osviceny - strom, jak se zmita sem a tam v tom straslivem vetru. za okny to zni, jako kdyby se tam prohanela meluzina.
ale jak rikam, na tohle uz jsem si celkem zvykla, i kdyz spi se mi v tom mizerne. zvlast,kdyz sousedovic baby doprovazi meluzinu svym bezutesnym krikem a placem.
ale posledni dobou spim cim dal tim hur (jeste ze tu neni topeni - viz ten belgicky pribeh). uz parkrat se mi stalo ze polospim a najednou mam pocit, jako by u me v pokoji nekdo chodil. je to fakt dost neprijemny pocit a hlavne nepredstavitelny, protoze od postele ke dverim (ta delsi cast pokoje) je to presne 5 kroku. nejak nevim, co si mam myslet. asi je to znameni, ze se mam vazne prestehovat kamkoli jinam. v noci se tu obcas pekne bojim, kdyz jsou spolubydlove buh vi kde...
navic mi nekdo ze snury ukradl muj plazovy rucnik, takze se tady zjevne deje neco velice podezreleho... :-S
budu vas prubezne informovat
prvni vejlet
Sydney, pondeli 30/11 - 20:30
hura! prvni navstevnik. jedu vyzvednout Honzu na letiste, pekne busem a pak vlakem, protoze je to tak nejrychlejsi. kupuju listek, ale ouha, 25AUD za 4 zasatvky? vzdyt na druhy konec mesta zpatecni listek stoji 4AUD? kde je problem? aha, takze jen za to, ze clovek vleze na letiste zaplati 20AUD? zajimavy business plan, doufam, ze se toho nikdo nechyti.
20:50
porad cekam, az dorazi ucastnici letu BAXX. predemnou se mota banda nejakych malych/mladych Indu, drkaj do zabradli o ktery se opiram (takze se vnitrne vzekam jeste vic, nez jen kvuli blbym 20AUD za listek) a pusobi jako zastupci Vodafone ve svych trickach. najednou prichazi kolona papalasu v sarlatovem rouchu, Indove se k nim rozebehnou, klani se, berou jim zavazadla a div nelibaji zemi po ktere chodi. rikam si, li uvidim dalajlamu, ale bohuzel. tak treba priste, to by mi aspon vykompenzovalo tech 20 babek :-)
21:00
stastne shledani a hura domu, zitra dopoledne frcime na vylet!!
Sydney, utery 1/12 - 11:00
byla jsem ve skole vytisknout neco k ubytovani a pan vyucujici se mi smal, ze letime do nejake strasne diry o ktere ani neslysel. hm, tim se nenechame vyvest z miry, male letiste = maly provoz = rychle odbaveni.
jak na letiste? 2x listek cca za 20 nebo 1x taxik za 25? objednavame tago. dokonce to jde i online, hura, nemusim nikam volat.
11:45
potvrzuji sms, taxik se blizi
12:00
nasedame. ale moment, tohle je taxik jine spolecnosti, nez kterou jsme objednali. tak uz v nem sedime, neda se nic delat, uz musime pokracovat. stalo to 30AUD, furt dobre.
13:00
jsme na letisti. odbavujeme se sami elektronicky a akorat musime odevzdat zavazadla. trochu zmateme pani odbavujici tim, jestli tag na kufru je zamek nebo ne a pak uz jdeme na kontrolu pred vstupem. zadne pipani ani zouvani bot, tak slava, rikam si do doby, nez me odchytne pani "random check for explosives". co? ok, tak vzpouzet se asi nemuzu, nebylo by dobry, kdyby odhalila moji vznetlivou povahu. vsecny veci mi otre papirkem ktery da na takovy pristroj a rekne, ze je vse OK. kdyz se ptam, li vypadam podezrele, rika, ze vsichni vypadaji podezrele. nejvyssi cas posunout se dal.
13:30
porad je pekne hnusne, od pondelka je tu asi 20st. letadla pristavaji a vzletavaji akorat u toho naseho se toho moc nedeje. vsichni lidi s sebou nosi ruzne pamlsky a piti. sakra - na vnitrostatnich letech clovek asi muze prevazet potraviny. jo, vedet to driv...
13:45
hura, nasedame (ero na obrazku). a jak daleko vlastne letime. let ma trvat jen 45 min. a podle pruvodce byron bay, ktery je ve 2/3 nasi cesty ma byt od Sydney 800km. to zadny obycejny letadlo nemuze uletet 1000km za 45 min.
QUEENSLAND
Maroochydore, odpoledne
pujcujeme si auto. vsechno je napsany na me, platime 33AUD/den navic za superpojisteni, GPS zavrhuju a frcime smer Mooloolaba. kdo ale bude ridit, kdyt auto je napsany na me a pojisteni se vztahuje jen na zapsaneho ridice starsiho 25 let. let's take the risk a celych 1200km ridi pana Focuse Honza.
Mooloolaba, 16:00
ubytko OK, plaz krasna dlouha, mestecko Mooloolaba venkovskeho charakteru. akorat hot dogy maji pekne hnusne.stejne jako pocasi. ve meste je morsky svet, kde se da plavat s lachtanama a podobnym zivocisstvem. akorat je potreba to zamluvit asi 2mesice dopredu a stoji to 100AUD. takze morsky svet zavrhujeme.
dali bychom si neco k jidlu, ale nemuzeme narazit na zadnou zajimavou hospu. jdem okolo klubu - neprozirave v kratasech a hlidac hned: sorry, you cant enter like this. ale we dont wanna entery mate. haha, pekne dostal za vyucenou, panacek. nakonec si v samosce s protivnou prodavackou davamse sendwich a hura spat. musime jeste vymyslet co presne podnikneme zitra a zbavit se jesterky z koupelne.
Mooloolaba, Sunshine Coast, streda 2/12, 7:00
ne, jeste me nebud, casovej posun me nezajima, ja nemuzu vstavat v 7 rano.
8:00
OK, jdem se mrknout na plaz a pak dame tour de hory. na plazi je priliv a na vlnach se pronahneji surfari. musime si dat nejaky kurzik, nelze v AUS nezkusit surfovat.
9:00
frcime smer Noosa, mekka surfaru na Sunshine Coast. super snidne - i kdyz slanina a palacinka na jednom taliri, trochu atypicke. prochazime se po meste, kde je jen 1 hlavni trida a narazime na hospodu, kde maji Pilsner Urquell! wow, nemuset ridit (a nemuset byt ready na rychlou vymenu ridice, kdyby se neco stalo), tak si hnedka dame.
11:00
hura do hor a horskych vesnicek. i bez GPS nachazime vsechno jako po masle. a to ani jeste nemame poradnou mapu. i kdyz jo, vlastne jsme ji koupili v Noose, ale do ty doby jsme jezdili podle jedny carky z lednoho turistickeho letaku.
nejdriv jedeme na maly mistni trh v Emundi (kazdou STR a myslim NE). doporuceny v letaku pro turisty. maj tam par zajimavych veci, chcem si koupit CD do auta, ale nakonec kupujeme vodu an benzince "No self service" a frcime dal smerem hory.
Nase trasa dal vede: Yandina (je tam vedle parnikarna, ale tam nejedem) --> Nambour (tam je velky ananas, take mijime) --> Mapleton (jdem se mrknout na vodopady a prales, je to zajimave, ale ne uchvatne) --> Flaxton -->Montville --> Maleny --> Landsborough. Cestou z Maleny do L je "Mary Cairncross Reserve", odkud je super vyhled na Glass Mountains. Po vetsinu cesty prsti a je mlha, takze my toho zas tolik nevidime, ale hory a v dale more jsou super. cestou vidime velke bandasky na mliko jako postovni schranky a strasne tlustej par (resp pana - viz nekde foto).
21:00 Surfers Paradise
check out z hotelu je v 11, tak se jdeme pekne vycachtat. jsou poradne vlny, neda se moc plavat, tak rychle projdem plaz a hura do dalsich destinaci. chvili jedem po plazi az do Burleigh Heads, kde ma byt super surfovani a profici, ale pocasi (i kdyz uz paradne slunecny) vlnam nepreje. hura do Byron Bay.
ole, to je hodin a my musime dnes az do Port Macquire a to chceme jeste videt jeden narodni park. hura do auta a do Dorrigo national parku, kde clovek chodi (asi 100m) nad korunama stromu a pak se muze projit v pralese. tohle misto fakt doporucuju, je tam paradni vyhled a bozsky klid a obrovske jesterky.
rychle si koupime nedobreho muffina v samosce a frcime ke koali nemocnici. chvilku jdem okolim lesikem, ale pak nas vyzene zvuk podobajici se hejnu kobylek. a hle, tamhle je ta nemocnice, tak jsme prece zaparkovali spravne. vidime nekolik koal, jak spi, zerou nebo sedi na strome. i kdyz je to nemocnice, tak nastesti vypadaj dobre. muzeme si precist par pribehu, o koalach i nemocncici. fotime koalky, kupojeme pohledy a frcime.
hura! prvni navstevnik. jedu vyzvednout Honzu na letiste, pekne busem a pak vlakem, protoze je to tak nejrychlejsi. kupuju listek, ale ouha, 25AUD za 4 zasatvky? vzdyt na druhy konec mesta zpatecni listek stoji 4AUD? kde je problem? aha, takze jen za to, ze clovek vleze na letiste zaplati 20AUD? zajimavy business plan, doufam, ze se toho nikdo nechyti.
20:50
porad cekam, az dorazi ucastnici letu BAXX. predemnou se mota banda nejakych malych/mladych Indu, drkaj do zabradli o ktery se opiram (takze se vnitrne vzekam jeste vic, nez jen kvuli blbym 20AUD za listek) a pusobi jako zastupci Vodafone ve svych trickach. najednou prichazi kolona papalasu v sarlatovem rouchu, Indove se k nim rozebehnou, klani se, berou jim zavazadla a div nelibaji zemi po ktere chodi. rikam si, li uvidim dalajlamu, ale bohuzel. tak treba priste, to by mi aspon vykompenzovalo tech 20 babek :-)
21:00
stastne shledani a hura domu, zitra dopoledne frcime na vylet!!
Sydney, utery 1/12 - 11:00
byla jsem ve skole vytisknout neco k ubytovani a pan vyucujici se mi smal, ze letime do nejake strasne diry o ktere ani neslysel. hm, tim se nenechame vyvest z miry, male letiste = maly provoz = rychle odbaveni.
jak na letiste? 2x listek cca za 20 nebo 1x taxik za 25? objednavame tago. dokonce to jde i online, hura, nemusim nikam volat.
11:45
potvrzuji sms, taxik se blizi
12:00
nasedame. ale moment, tohle je taxik jine spolecnosti, nez kterou jsme objednali. tak uz v nem sedime, neda se nic delat, uz musime pokracovat. stalo to 30AUD, furt dobre.
13:00
jsme na letisti. odbavujeme se sami elektronicky a akorat musime odevzdat zavazadla. trochu zmateme pani odbavujici tim, jestli tag na kufru je zamek nebo ne a pak uz jdeme na kontrolu pred vstupem. zadne pipani ani zouvani bot, tak slava, rikam si do doby, nez me odchytne pani "random check for explosives". co? ok, tak vzpouzet se asi nemuzu, nebylo by dobry, kdyby odhalila moji vznetlivou povahu. vsecny veci mi otre papirkem ktery da na takovy pristroj a rekne, ze je vse OK. kdyz se ptam, li vypadam podezrele, rika, ze vsichni vypadaji podezrele. nejvyssi cas posunout se dal.
13:30
porad je pekne hnusne, od pondelka je tu asi 20st. letadla pristavaji a vzletavaji akorat u toho naseho se toho moc nedeje. vsichni lidi s sebou nosi ruzne pamlsky a piti. sakra - na vnitrostatnich letech clovek asi muze prevazet potraviny. jo, vedet to driv...13:45
hura, nasedame (ero na obrazku). a jak daleko vlastne letime. let ma trvat jen 45 min. a podle pruvodce byron bay, ktery je ve 2/3 nasi cesty ma byt od Sydney 800km. to zadny obycejny letadlo nemuze uletet 1000km za 45 min.
QUEENSLANDtak jsme pristali na letisti v Maroochydore, kam letaji 4 letadla za den :-D odbaveni je fakt fofr, aby taky ne. a cas, 14:30. a pritom jsme leteli aspon 1,5 hod. vysvetleni je jednoduche, Queensland nepouziva letni cas, takze je tam o hodinu jinak. kdo se v tom ma vyznat.
pujcujeme si auto. vsechno je napsany na me, platime 33AUD/den navic za superpojisteni, GPS zavrhuju a frcime smer Mooloolaba. kdo ale bude ridit, kdyt auto je napsany na me a pojisteni se vztahuje jen na zapsaneho ridice starsiho 25 let. let's take the risk a celych 1200km ridi pana Focuse Honza.
Mooloolaba, 16:00
ubytko OK, plaz krasna dlouha, mestecko Mooloolaba venkovskeho charakteru. akorat hot dogy maji pekne hnusne.stejne jako pocasi. ve meste je morsky svet, kde se da plavat s lachtanama a podobnym zivocisstvem. akorat je potreba to zamluvit asi 2mesice dopredu a stoji to 100AUD. takze morsky svet zavrhujeme.vecer
dali bychom si neco k jidlu, ale nemuzeme narazit na zadnou zajimavou hospu. jdem okolo klubu - neprozirave v kratasech a hlidac hned: sorry, you cant enter like this. ale we dont wanna entery mate. haha, pekne dostal za vyucenou, panacek. nakonec si v samosce s protivnou prodavackou davamse sendwich a hura spat. musime jeste vymyslet co presne podnikneme zitra a zbavit se jesterky z koupelne.
Mooloolaba, Sunshine Coast, streda 2/12, 7:00
ne, jeste me nebud, casovej posun me nezajima, ja nemuzu vstavat v 7 rano.
8:00
OK, jdem se mrknout na plaz a pak dame tour de hory. na plazi je priliv a na vlnach se pronahneji surfari. musime si dat nejaky kurzik, nelze v AUS nezkusit surfovat.
9:00
frcime smer Noosa, mekka surfaru na Sunshine Coast. super snidne - i kdyz slanina a palacinka na jednom taliri, trochu atypicke. prochazime se po meste, kde je jen 1 hlavni trida a narazime na hospodu, kde maji Pilsner Urquell! wow, nemuset ridit (a nemuset byt ready na rychlou vymenu ridice, kdyby se neco stalo), tak si hnedka dame.11:00
hura do hor a horskych vesnicek. i bez GPS nachazime vsechno jako po masle. a to ani jeste nemame poradnou mapu. i kdyz jo, vlastne jsme ji koupili v Noose, ale do ty doby jsme jezdili podle jedny carky z lednoho turistickeho letaku.
nejdriv jedeme na maly mistni trh v Emundi (kazdou STR a myslim NE). doporuceny v letaku pro turisty. maj tam par zajimavych veci, chcem si koupit CD do auta, ale nakonec kupujeme vodu an benzince "No self service" a frcime dal smerem hory.Nase trasa dal vede: Yandina (je tam vedle parnikarna, ale tam nejedem) --> Nambour (tam je velky ananas, take mijime) --> Mapleton (jdem se mrknout na vodopady a prales, je to zajimave, ale ne uchvatne) --> Flaxton -->Montville --> Maleny --> Landsborough. Cestou z Maleny do L je "Mary Cairncross Reserve", odkud je super vyhled na Glass Mountains. Po vetsinu cesty prsti a je mlha, takze my toho zas tolik nevidime, ale hory a v dale more jsou super. cestou vidime velke bandasky na mliko jako postovni schranky a strasne tlustej par (resp pana - viz nekde foto).
Mezi Landsborough a Beerwah je Autralian ZOO (jedna z nejvestich, tam se ale pro nedostatek casu nezdrzujeme a jedeme skrz Glass Mnounains smerem na Beerburrum a Brisbane.
V horach je krasne, mit vic casu, dame si turu.
Brisbane projizidime a cestou volame do par penzionu a hotelu v Surfers Paradise, li maji volny pokoj. bohuzel, schoolies (studentske party na konci skolniho roku), all is booked. hm, tak pojedem na blind no.
21:00 Surfers Paradise
checkujeme net a ceny v Mariottu. je to OK, kaslem na hledani, jdem se ubytovat tam. 27 patro - hm, slusnej vyhled. party s davem 18letych se neucastnime a jdem chrnet. porad jeste musime na surfa a ceka nas dlouha jizda.
ze Sunschine coast jsme videli vetsinu, co bylo doporuceno, mozan skoro vsechno. akorat ne narodni park severne od Noosy, ktery je pry take super a jeste vic severne jsme nestihli (vzdali) krmeni divokych delfinu.
Surfers Paradise, Gold Coast, ctvrtek 3/12, 10:00
check out z hotelu je v 11, tak se jdeme pekne vycachtat. jsou poradne vlny, neda se moc plavat, tak rychle projdem plaz a hura do dalsich destinaci. chvili jedem po plazi az do Burleigh Heads, kde ma byt super surfovani a profici, ale pocasi (i kdyz uz paradne slunecny) vlnam nepreje. hura do Byron Bay.NEW SOUTH WALES
o hodinu jinak nez v Queenslandu13:00 Byron Bay
wow, tady je to pekny, krasny plaze, pohodova atmosfera, poklidny mestecko, pohodicka bez pochyb. jedem se mrknout na majak. pod nim se neda zaparkovat, tak jedem az k nemu. 7AUD, oh lala. cestou zpet ale zjistujeme, ze kdyby clovek jel jakoby smerez zpet od majaku do mesta, je tam jeste 1 placek, kde se da zastavit bez placeni a jeste k tomu ve stinu. ale ted hura na nejvychodnjsi misto AUS. Majak byl postaven nekdy v 19st a jeho svetlo je jedno z nejsilnejsich v AUS. je fakt peknej. a vedle nej pod stolem spi nejaky turista :-D
jdem se mrknout na vyhlidku, v dalce zahlidnem hejno delfinu a pak jeste na zemi velikou jesterku.
a co dal? jit se vykoupat nebo ne? vracime se do mesta, davame si libovy sushi a zmrzku (maly kopecek = 4 velke v Cechach), omrkneme surf shop a protoze uz je hodne hodin, tak jedem dal. ale bezpochyby zatim nejhezci misto vyletu.
mit vic casu: da se zabookovat skoro celodenni vylet za AUS zivocichy, jako je ptakopysk, delfini, nejaky vacnatci atd.
to mi propomina - na Golden Coast u Surfers je spousta zabavnich parku, mj i jeden s tygrikama, ktery jsme bohuzel ale taky minuli.
Dal jedem podle trasy doporucene pruvodcem - tedy Pacific Highway. ale nenechte se zmast, to neni zadna dalnice, dalnice se z tyhle silnice stava az pred Sydney, jinak tak 650km je obycejna okreska. a pozor na kolkany, hlavne vecer, protoze okolo silnice nejsou zadne zabrany. jak mi poradil spolubydlici - pokud vecer pojedete po dalnici, jedte za kamionem, at kolkana sejme kamion a vam se ic nestane. takovy klokan cerveny je skoro stejne velky jako krava, tak nevim, jak bychom dopadli.
dalsi cil je Coffs Harbour. Cestou tam konecne vidime zive klokany! hura! a nekteri maj dokonce malyho v kapse. Par km pred Coffs je Surfers Legend Museum, co mi doporucila kamaradka. ale je vecer a uz nemame kdy se tam vydat. tak treba priste po ceste.
U Coffs je atrakce "big bannana", ale vubec nevim, proc o tom pisou ve vsech pruvodcich, protoze to, co my jsme videli z auta se da klidne nazvat stanek s nafuklim bananem na strese.
krajina v okoli je pekna, v Queenslandu za zajimavy, jak stavi domy: dum je postaven na kulech - pry kvuli cikrulaci vzduchu - a pod nim casto pakruje auto. bohuzel, nestihla jsem za jizdy vyfotit.
v Coffs hledame ubytovani, zase na posledni chvili. nakonec nekam dojedeme, kde se to zda bt u plaze, ptame se na jednom miste - 100AUD noc/pokoj, placeny net, ptame se na druhym miste 100AUD/noc/pokoj/free wifi. volba je jasna. a hura na vecu, umirame hlady. ve 21:00 konci podavani jidla v mistnim bowl clubu. tady stoji za to se pozastavit:
bowl - neco jako nase kuzelky a petang
club - aby tam clovek mohl jit, musi byt clenem. je to kvuli podavani alkoholu a ja nevim cemu vsemu jeste, ale fakt se to jeste dnes dodrzuje. a myslim, ze tam nemuze nikdo, kde neni clenem a bydli v okruhu nekolika km.
my se stavame docasnymi cleny a za 5 min 12 vybirame jidlo. mnam. a hura spat.Coffs Harbour, NSW, patek 4/12, 9:00
sympaticky majitel penzionu (ktery byl teprve nedavno otevren, ten penzion a ktery nam den predem dal klic od pokoje aniz bychom se jakkoli identifikovali - ten pan) - takovy stary namornik nas nechava parkovat auto u nej na pozemku a my se jdem nasnidat a zjistit oceanarium a surfa. na snidani nam pani kavarnice rika, ze se vcera narodil maly delfinek a li se tam jdem podivat. jasna vec!
nejdriv se jdem mrknout na misto kde je surf club, li by se tam nedala domluvit nejaka lekce a panem Lee Winkelrem, profi surfmanem - asponm podle jeho letaku. v moji knizce o 20 nejzajimavjesich AUS surfraich ale neni :-( prijdem na plaz, akorat prijizdi auto a zacina hodina. oh, nemame poradne veci, ale jdem do toho. v kurzu nas je 5, uci nas capek jmenem Luc a na plazi, kam jdem je nas celkem 7. slunicko, perfektni vlny, prkno soft 8,6ft. perfektni podminky na prvni lekci. a jdem na to. za chvili uz skoro kazdy nejak jede. tuhle skolu fakt muzu jedine doporucit, byla to sranda, super podminky a slo nam to!!!
pak jdeme do oceanaria. kdo by byl rekl, ze v 3 odpoledne zaviraji. ale pani pokladni nas nakonec na chvli pusti dovnitr, za polovicni vstupny, aspon nakrmit zelvy a tucnaky. stejne stihneme videt malyho den staryho delfinka a pohladit a vyfotit se s ostatnima delfinama. show jsme sice nevideli a ani lachtany jsme nepohladili, ale jinak to bylo super. jak casto si stredoevropadn poda ruku s definem, hm?
ole, to je hodin a my musime dnes az do Port Macquire a to chceme jeste videt jeden narodni park. hura do auta a do Dorrigo national parku, kde clovek chodi (asi 100m) nad korunama stromu a pak se muze projit v pralese. tohle misto fakt doporucuju, je tam paradni vyhled a bozsky klid a obrovske jesterky.do Port Macquire prijizdime v nas oblibeny cas 9 vecer. chvili hledame ubytko, protoze vse je obsazene. nakonec se usidlujeme vedle centra v Best Western a je to nejmensi pokoj s nejmensi posteli, kde jsme bydleli. takze vrele nedoporucuju. ale vecere, co jsme meli stala za to. sice jsme prisli a meli 2 min na to si vybrat, pze uz zavirala kuchyn, ale losos stal za to. jak se jen jmenovalo to misto, uz nevim, ale byl to nejaky steak house.
Port Macquire, NSW, sobota 5/12
dneska musime vratit auto :-(
rychle si koupime nedobreho muffina v samosce a frcime ke koali nemocnici. chvilku jdem okolim lesikem, ale pak nas vyzene zvuk podobajici se hejnu kobylek. a hle, tamhle je ta nemocnice, tak jsme prece zaparkovali spravne. vidime nekolik koal, jak spi, zerou nebo sedi na strome. i kdyz je to nemocnice, tak nastesti vypadaj dobre. muzeme si precist par pribehu, o koalach i nemocncici. fotime koalky, kupojeme pohledy a frcime.cestou zavzujeme, jestli se stavit v Port Stephens, kde zije komunita asi 160 delfinu a jsou tam pisecne duny, ale neni cas.
dojizdime do Sydney, ale ouha, ze sveru na jih se nelze dostat jinak nez pres placeny most. no cash! cos tim? pojedem a uvidime. projeli jsme, bylo to rychle, tak hodnem vylozit veci v Randliku (jak tady tomu ted rikam) a zpet do centra vratit karu. navigace probiha pefektne, vse v poradku. dojeli jsme do ulice, co byla indikovana na smlouve. ale ouha, tady zadne Thrifty neni. o co jde? volam, jsme tu, kde jste vy? aha, tak to neni na tehle adrese, hm, ok, pojedem jinam. opet placenym tunelem, a pak konecne vracime auto a jdem na vecu. (poplatek za tunel a most se da zaplatit zpetne online)
slava, zbavili jsme se auta, ale taky nam skoncil vylet. uz jen par dni v Sydney a pak smitec.
----
pod carou jeste mala poznamka o Sydney
rybi trh - absolutni pochoutka
akvarium v darling harbouru - vyborny, hlavne vecer, kdyz tam nejsou lidi
rozhledna - tam by bylo zas lepsi jit ve dne
+ da se koupit zvyhodnena vstupenka na rozhlednu, do akvaira a wildlife. a zbytek byl o vybornem sushi a plazich. ;-)
opet strucne
Vylet byl super, par fotek je tady v albu:
pak tady je jedno video
a co novyho? vcera jsem se byla topit (=surfovat) a kousek od nas plaval delfin ;-)
jinak mam ve skole prazdniny, tak hledam jinou (=lepsi) praci a novy bydleni bliz skole a plazi. ted v tom kde jsem nejde net a jeste chvili asi nepujde, takze musim stejne chodit do skoly.
 |
| Fotky z vyletu |
pak tady je jedno video
 |
| vylet - videa |
a co novyho? vcera jsem se byla topit (=surfovat) a kousek od nas plaval delfin ;-)
jinak mam ve skole prazdniny, tak hledam jinou (=lepsi) praci a novy bydleni bliz skole a plazi. ted v tom kde jsem nejde net a jeste chvili asi nepujde, takze musim stejne chodit do skoly.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)